Zkoumali jsme, jestli pohyb určitým směrem během earnings nějaký vliv na další chování akcie.

V následujícím grafu je zobrazeno, jak vypadala historicky střední hodnota pohybu podkladu během n pracovních dní po earnings, když se započítá postupně jen 2, 3, 5, 8 nebo 12 největších pohybů pro každou akcii ve zkoumaném koši, nebo když se jich započítá všech 18.

Na každý asset připadalo během našeho testovacího období, tj. za posledních 5 let, okolo 18 earnings. Pro každý asset zvlášť jsme si seřadili těchto 18 hodnot pro každý asset podle velikosti pohybu a zkoumali jsme, jestli existuje nějaká systematická závislost mezi velikostí pohybu během earnings a dalším chováním podkladu v následujících 5, 10, 20, 30, 40, 50 a 70 následujících pracovních dnech (poslední hodnota 70 už vlastně zasahuje až do následujících earnings).

Celá situace je komplikovaná tím, že většina trhů měla ve zkoumaném období rostoucí trend, tj. i při náhodném nákupu podkladu během testovaného období bychom s velkou pravděpodobností dosáhli zisku. Zajímalo nás tedy, jestli můžeme tento „náhodný“ zisk systematicky zvýšit tím, kdybychom historicky nakupovali podklad např. jen po velkých pohybech během earnings.

Z grafu je patrné, že ve skutečnosti nebude mít žádný systematický vliv strategie, která by po velkých pohybech během earnings spekulovala na 30-denní růst podkladu (obecně n-denní růst podkladu, kde n = 5, 10, 20, … 60). Stejně tak bychom mohli spekulovat na 30-denní růst podkladu po každých earnings, a dlouhodobá výnosnost bude prakticky stejná, jako kdybychom si vybírali vstup do pozice podle velikosti pohybu. Strategie by v obou případech byla mírně zisková, to proto, že dlouhodobý trend většiny assetů byl rostoucí.

Velký pohyb během earnings indikuje trend dalších earnings

Na druhou stranu, z výsledků vyplývá, že při velkém pohybu během earnings je pravděpodobnost dalšího velkého pohybu během dalších earnings cca 2× větší, než kdybychom obchodovali pravidelně během každých earnings. Jinými slovy, velký pohyb podkladu během earnings směrem vzhůru do jisté míry implikuje i nadprůměrný pohyb vzhůru během dalších earnings.

Velkým pohybem se myslí cca 2 až 3 největší pohyby za posledních 5 let, což odpovídá přibližně 15% percentilu.

Při zahrnutí všech pohybů ze 40% percentilu (8 největších pohybů) je stále ziskovost takové strategie o 50 % vyšší, než při náhodném obchodování.

Při zahrnutí 12 největších pohybů z 18 už je úspěšnost takové strategie prakticky stejná, jako při náhodném obchodování.

Předchozí analýza tedy říká, že když se podklad během earnings pohne vzhůru o hodnotu, která je historicky větší, než 15% (40%) takových pohybů (na daném assetu), vstup do pozice, drž pozici až do dalších earnings, a budeš mít cca 2× (1,5×) větší střední hodnotu zisku, než kdybys vstupoval do pozic náhodně, během každých earnings. Pokud ale budeš držet pozici kratší dobu, střední hodnota zisku ve skutečnosti nebude odlišná od situace, kdybys vstupoval do pozic náhodně (tj. během každých earnings).

Strategie má samozřejmě několik háčků:

  • Testovaný vzorek byl malý. To poněkud snižuje robustnost strategie.
  • Strategie je směrová a funguje samozřejmě díky tomu, že během let 2013 až 2017 měla většina assetů rostoucí trend. Takhle to nemusí (a nebude) fungovat donekonečna. Aternativou k nákupu podkladu by mohl být nákup call opcí, kde je maximální ztráta daná velikostí opčního prémia.
  • Strategie ne zcela korektně „hledí do budoucnosti“. Na začátku roku 2018 se podíváme pro každý asset na předchozích 18 earnings, seřadíme je podle velikostí a vybereme si 3 – 5 největších z nich, v minulosti jsme samozřejmě ale nevěděli, že daný pohyb bude patřit zrovna mezi těch 3 – 5 největších.

Zkoušeli jsme podobnou analýzu také naopak, pro nejvyšší pohyby směrem dolů během earnings. Střední hodnota pohybů podkladu během období následujících po earnings je pak systematicky nižší, než při náhodném obchodování, ale stále kladná (díky dlouhodobému rostoucímu trendu trhů).

Autor studie: Mgr. Martin Šubr

Kategorie: Blog